Kratičké spočinutí, 9. prosince 2024

Milí přátelé,

doufám, že jste se nenechali vtáhnout do víru předvánočního shonu. A pokud by se tomu tak naneštěstí stalo, navrhuji vám následujícími řádky kratičké spočinutí.

Život sám, a často s humorem, nás poučuje o různých věcech, například o tom, že pravda vždy vychází z dětských úst. Takto můžeme volně parafrázovat slova Žalmu 8. Ve zdánlivé naivitě
a nevinnosti dětí se skrývá přímý přístup k pravdě. Nevěříte? Tak poslouchejte.

Není to tak dávno, co jeden francouzský biskup navštívil katolickou mateřskou školu ve své diecézi. Chtěl, aby ho žáci poznali, a tak se jich zeptal: „Mám na sobě velký zdobený klobouk, krásný zlatý prsten a velký lesklý kříž, kdo jsem?“ Jeden klučina mu pohotově odpověděl: „Ty jsi velký domýšlivý nadutec!“

Jaké poučení si můžeme z této úsměvné a poněkud neuctivé historky odnést? Zaprvé, je zcela zbytečné hrát si na někoho, byť by to bylo s tím nejlepším úmyslem. Když nás dětský průzračný pohled neomylně prokoukne, o co více nás prohlédne pohled našeho Pána, o kterém říká evangelista Jan, že sám dobře věděl, co je v člověku. (Jan 2,25) Zadruhé, takto osvobozeni od směšných masek se učíme nebrat sami sebe příliš vážně. Zakusíme na vlastní kůži, jak úžasná je svoboda Božích dětí.

Jestliže si osvojíme tyto dva základní postoje, nic nám nebude bránit, abychom v Dítěti z Betléma rozpoznali Našeho Pána a Boha, abychom za sebemenším vánočním dárkem, který dostaneme, dokázali rozpoznat milující srdce našich nejbližších.

To vám z celého srdce přeji v těchto požehnaných dnech, kdy slavíme tajemství příchodu Božího Syna na svět, mezi nás, k nám, do našich srdcí. 

Srdečně O. Jiří, celerář opatství Nový Dvůr a jednatel společnosti Labora s.r.o.