Všichni svatí, 11. listopadu 2024

Milí přátelé,

po delší odmlce Vás opět srdečně zdravím z Nového Dvora. V uplynulých dnech jsme prožili několik silných momentů, o které bych rád s Vámi podělil.

Začal bych tím, co není moc vážné, takže doufám, že nikoho nepohorším, ale potěší milovníky hub a jejich sběru. Letošní počasí bylo neskutečně příznivé pro růst hub v našem okolí. Bratři, co odcházeli za prací do lesa, se vraceli obtěžkáni takovým množstvím hub, které bez velkého úsilí nasbírali, že nakonec bratr Antonín, vrchní kuchař, neúprosně vyhlásil, že kdo houby nasbírá, ten je musí také očistit a zpracovat. Nakonec se ale slitovat a zorganizoval společnou práci, do které se zapojila celá komunita. Plody naší snahy na sebe nenechaly čekat. V příštích dnech pochoutky z hub obohatili náš střídmý jídelníček

Další událostí, tentokráte zcela jiného řádu, byla návštěva dvou Tomášů. Přijeli zcela nezávisle na sobě a obě návštěvy nás velmi potěšily a povzbudily v našem mnišském životě. Asi jste již netrpěliví se dozvědět, o koho se jednalo. Takže, abych Vás déle nenapínal, jednalo se o návštěvu vzácné relikvie sv. Tomáše Akvinského, jejíž putování po České republice, u příležitosti 750 let Tomášova odchodu na věčnost, zorganizovali bratři Dominikáni. Učení sv. Tomáše je stále aktuální, a možná dnes více než kdy jindy. Jeho realismus je pevným opěrným bodem v době, kdy vládne určitá diktatura morálního a hodnotového relativismu. Slavnostní mše svatá a celonoční bdění byly důstojnou oslavou této vzácné návštěvy.

Druhým Tomášem byl nově zvolený opat ze Sept-Fons, Dom Tomáš. Byla to jeho první návštěva jako opata mezi námi, ale zdaleka ne jeho první cesta do Nového Dvora. K našemu klášteru má úzký vztah, neboť to byl právě on, kdo spolupracoval s architekty na plánech kláštera a poté dohlížel na jejich správnou realizaci. Jeho návštěva byla pro nás příležitostí k vyjádření vděku za kvalitní architektonický rámec, o který se zasloužil, a ve kterém můžeme žít náš mnišský život. 

Měsíc listopad, jako každý rok, otevírá slavnost Všech svatých. Co pro nás tento den znamená? Má pojem svatosti pro dnešního člověka nějaký význam, smysl? Kdyby bylo společenství svatých omezeno na jakousi VIP kastu, tak bychom o tom skutečně mohli pochybovat. Písmo svaté nás však učí, že svatí netvoří úzkou výběrovou skupinu, ale jde o veliký zástup, který by nikdo nespočítal! Šance stát se svatými je tedy na naší straně. 

Avšak kdo jsou ti svatí? „Jsou to všichni, kdo se snažili, ve svém životě, plnit s láskou a věrností Boží vůli“, odpovídá papež Benedikt XVI, a pokračuje: „K tomu, abychom se stali svatými, Božími přáteli, není vůbec nutné konat mimořádné skutky a díla nebo mít výjimečná charismata. Je třeba především naslouchat Ježíši a následovat ho, aniž bychom, tváří v tvář těžkostem, ztratili odvahu a nechali se odradit.“ Takže už jen rozhodně vykročit!

A takový je smysl této slavnosti: pohledem na příklad svatých v nás probudit velkou touhu být jako oni: šťastně žít v blízkosti Boha, v jeho světle, ve velké rodině Božích přátel.

Francouzský spisovatel Leon Bloy shrnuje tuto myšlenku jedinečným jemu vlastním způsobem do kratičké, provokující věty: „V lidském životě je jen jeden opravdový smutek, nestát se svatým!“

Přeji Vám všem hodně úspěchů na cestě ke svatosti a vůbec se nemusíte bát, že budete muset vynakládat nadlidské úsilí. Protože svatost je dosažitelná pro každého, není dílem člověka, ale především Božím darem. Jen tak se nemožné stává možným a dokonce i velbloud může projít uchem jehly! 

Srdečně O. Jiří, celerář opatství Nový Dvůr a jednatel společnosti Labora s.r.o.