Kořeny, 14. července 2026

Milí přátelé,
Jestlipak víte, na čem si pochutnávají účastníci filmového festivalu v Karlových Varech? Jistě tušíte odpověď na takovou otázku. Ale vážně! Grandhotel Pupp, jedna z ikon Karlových Varů, odebírá naši hořčici a připravuje z ní lahůdky pro své hosty. Také na Krajském úřadě Karlovarského kraje začali rozdávat skleničky novodvorských hořčic, a to hned trapistických, aby si je lidé dobře zapamatovali.

Takové příležitosti pro nás znamenají víc než jen dobrou reklamu. Připomínají nám, že postupně zapouštíme kořeny v prostředí, které nás obklopuje, a že se stáváme součástí nejen plzeňské diecéze, ale i Karlovarského kraje, na jehož východní hranici stojí náš klášter.

O slavnosti našich cisterciáckých zakladatelů – svatých Roberta, Albericha a Štěpána – zpíváme každý rok v jedné z antifon: „Milovali místo, kde žili, i své bratry.“ Možná jsme postupem času citlivější právě k tomuto rozměru lásky k místu, na kterém žijeme.

Kořeny naší komunity sahají do Sept-Fons ve Francii, ale historie Nového Dvora je spojena s tepelským klášterem premonstrátů, s životními osudy sudetských obyvatel i s dějinnými zvraty, které tento kraj navždy poznamenaly. Pokud pocházíte z našich končin a uchováváte rodinné vzpomínky spojené s Novým Dvorem, budeme velmi rádi, když se o ně s námi podělíte.

Začátkem července se u nás zastavili poutníci na každoroční pouti do Skoků u Žlutic. Pohostili jsme je chlebem s naší pomazánkou Patnut's a nabídli balzám na unavené nohy. Milostivý obraz Panny Marie Skokovské je nám velmi drahý. Podíleli jsme se na jeho renovaci a při této příležitosti jsme nechali zhotovit jeho kopie také pro naše kláštery. Také na fasádě našeho domu pro hosty je vyobrazena Panna Maria Skokovská. Rádi jsme tedy spolu s poutníky poslali své pozdravy i prosby o přímluvu na toto krásné, a přece těžce zkoušené místo. 

Naším nejvlastnějším místem je ovšem klauzura. Není hradbou, která by nás měla vzdalovat lidem, ani úkrytem před světem. Jsme zde pro Boha, ale také pro všechny lidi, za které se modlíme. Naše srdce má být svobodné ne proto, aby zůstalo prázdné, ale aby mohlo přijímat úmysly co největšího množství lidí, bez zvláštních preferencí. Aby se v něm našlo místo i pro ty nejpotřebnější a nejopuštěnější, byť by žili na druhém konci světa. Právě pro ně vyprošujeme dotek Boží něhy.

Klauzura nám nezužuje obzor. Naopak jej otevírá dál, než kam bychom se mohli o prázdninách vydat.

Srdečně, v modlitbě,

Vaši mniši